Obsah knihy
O chalupách a lidech se věnuje chalupářství jako výraznému fenoménu české společnosti. Autorka sleduje jeho historické kořeny, rozšíření v období tzv. normalizace i proměny po roce 1989. Kniha ukazuje, jak se druhé bydlení stalo přirozenou součástí životního stylu především městského obyvatelstva.
Publikace zkoumá, jaké společenské, politické a ekonomické podmínky stály u zrodu a rozvoje chalupářství. Věnuje se cestě z města, proměnám venkova, omezeným možnostem cestování, volným sobotám, samozásobitelství, kutilství i vztahům mezi chalupáři a místními obyvateli.
Meritem autorčina zájmu je období normalizace, výklad však začíná už v 19. století a sleduje také období po roce 1989. Kniha přibližuje chalupaření nejen jako formu rekreace, ale jako kulturní a sociální jev, který ovlivnil českou krajinu, každodennost i vztah k venkovskému prostředí.
