Syrový beton, přiznaná konstrukce a stavby, které se někdy bouraly rychleji, než jsme je stihli docenit. Otevíráme novou kategorii věnovanou brutalistní architektuře — a s ní pět zahraničních publikací, které vás vezmou do Londýna, Berlína, Paříže, Japonska i za betonové fasády, do interiérů.
.jpg)
Architektura šedesátých až osmdesátých let dlouho neměla dobrý zvuk. Byla příliš nedávná na to, aby ji chránil památkový zákon, a příliš spojená s dobou svého vzniku na to, aby si získala veřejnost. Betonové stavby mizely, přestavovaly se a obkládaly plechem dřív, než se stihla položit otázka, co z nich vlastně stojí za zachování.
Za poslední dekádu se ten pohled otočil. Brutalismus se vrátil — nejprve přes fotografie na sociálních sítích, potom přes výstavy, petice a kampaně za záchranu konkrétních budov. A nakonec přes knihy: průvodce, monografie a obrazové publikace, které stavby z období předchozích desetiletí popisují se stejnou pečlivostí, s jakou se dřív psalo o gotice nebo o funkcionalismu.
Proto na ARCHIZOOM BOOKS otevíráme novou kategorii Brutalismus. Najdete v ní výběr zahraničních knih věnovaných brutalistní architektuře — ikonické stavby, syrový beton, výrazné konstrukce i příběhy architektů, kteří za nimi stojí. Kromě zahraničních titulů jsme do výběru přidali i tematicky blízkou publikaci z českého prostředí.
Prohlédnout kategorii Brutalismus
Odkud se vzal název
Slovo brutalismus má s brutalitou méně společného, než se mu obvykle připisuje. Vychází z francouzského béton brut, tedy syrový, neopracovaný beton — z materiálu, který Le Corbusier použil na marseillské Unité d’Habitation a nechal na něm otisky dřevěného bednění. Pojem zpopularizoval britský kritik Reyner Banham textem The New Brutalism z roku 1955, který později rozpracoval do stejnojmenné knihy. Kdyby vás zajímala, je volně ke čtení v Internet Archive.
Brutalismus ale nikdy nebyl jen estetikou pohledového betonu. Byl to postoj: přiznat konstrukci, přiznat materiál, přiznat provoz budovy. Nezakrývat, jak stavba funguje. Právě proto se do něj tak dobře otiskl poválečný optimismus — školy, knihovny, radnice, univerzitní kampusy i dopravní stavby, tedy budovy, které měly reprezentovat veřejný zájem.
A právě proto je dnes brutalismus tak zranitelný. Stavby, které měly vydržet staletí, se dostávají do věku, kdy potřebují první velkou rekonstrukci — a zároveň do věku, kdy jsou pro investory nejzajímavější. Knihy v této kategorii proto nejsou jen obrazovými publikacemi. Jsou i dokumentací.
Kapesní průvodce od Blue Crow Media
Britské nakladatelství Blue Crow Media si vybudovalo pověst sérií architektonických průvodců, které se vejdou do kapsy u bundy. Formát je vždy stejný: brožovaný svazek zhruba 20 × 14 centimetrů, mapa, přes padesát staveb, ke každé krátký text a fotografie. Jsou to knihy určené k chození po městě, ne k ležení na konferenčním stolku.
Brutalist London
Brutalist London představuje více než padesát nejvýznamnějších brutalistních staveb britské metropole — od ikonického Barbican Estate a National Theatre až po méně známé obytné domy a veřejné budovy. Autorem textů je architektonický historik a kurátor Owen Hopkins, fotografie pořídil Nigel Green. Průvodce stavby nezasazuje jen do dějin architektury, ale i do sociálního, politického a kulturního kontextu poválečného Londýna, tedy do doby, kdy stát stavěl bydlení i kulturu ve velkém.
168 stran a mapy, brožovaná vazba, 20 × 13,75 cm, 850 Kč. Skladem.
Brutalist Berlin
Berlín je pro brutalismus zvláštní případ — rozdělené město, ve kterém obě strany stavěly z betonu s odlišnými ideologickými ambicemi. Brutalist Berlin historika architektury Felixe Torkara mapuje přes padesát brutalistních a betonových staveb německé metropole, mezi nimi proslulý Mäusebunker, obytný komplex Pallasseum nebo kostel svaté Anežky. Sleduje přitom, jak podobu města formovala poválečná ideologie, možnosti betonové konstrukce a modernistický optimismus.
144 stran a mapy, brožovaná vazba, 20 × 13,75 cm, 850 Kč. Skladem.
Brutalist Paris
Paříž a její okolí patří k nejradikálnějším laboratořím poválečné architektury v Evropě. Brutalist Paris od Robina Wilsona s fotografiemi Nigela Greena představuje více než padesát významných brutalistních a modernistických staveb v Paříži a v metropolitním regionu Île-de-France, od konce čtyřicátých let po léta osmdesátá. Najdete tu Le Corbusiera, sídlo Francouzské komunistické strany od Oscara Niemeyera, budovu UNESCO od Marcela Breuera i obytné soubory v Ivry-sur-Seine, Noisy-le-Grand nebo Créteil. Černobílé fotografie záměrně pracují s plasticitou betonu.
192 stran, brožovaná vazba, 20 × 13,75 cm, 850 Kč. Skladem.
Brutalist Interiors: co je za betonovou fasádou
O brutalismu se obvykle mluví přes fasády. Brutalist Interiors otevírá dveře do prostorů, které za monumentálními betonovými průčelími zůstávají skryté — a ukazuje, že syrový beton uměl být i intimní.
Kniha, kterou sestavil Derek Lamberton, prochází sakrální stavby, veřejné instituce, soukromé domy i současné interpretace brutalismu v interiérovém designu. Doprovází ji předmluva, sedm odborných esejů a více než sto fotografií od jmen jako Iwan Baan, Leonardo Finotti nebo Naomi Pollock. Na rozdíl od kapesních průvodců jde o pevně vázanou knihu většího formátu, tištěnou na kvalitním papíře v Itálii.
Pevná vazba, 26 × 18,5 cm, 1 300 Kč. Skladem.
Brutalist Japan: beton na druhém konci světa
Japonský poválečný beton je samostatná kapitola. Brutalist Japan fotografa Paula Tuletta přináší více než dvě stě fotografií staveb — od ikonických děl Kenza Tangeho a Tadaa Anda po regionální budovy, o kterých se mimo Japonsko téměř neví.
Kniha ukazuje, jak se západní modernismus potkal s tradičním japonským chápáním prostoru a citlivostí k materiálu. Věnuje se konstrukčním specifikům japonského pohledového betonu, otiskům dřevěného bednění i filozofickému konceptu pomíjivosti. A stejně jako evropské průvodce připomíná, jak zranitelné tyto stavby dnes jsou — mnoha z nich hrozí demolice nebo radikální přestavba.
240 stran, pevná vazba, 21 × 26 cm, nakladatelství Prestel, 1 120 Kč. Skladem.
Proč zrovna průvodce
Všech pět titulů spojuje jedno: nejsou to knihy o architektuře jako o sbírce obrázků. Jsou to knihy, které vás mají dostat ven.
Brutalistní stavba na fotografii vypadá jinak než ve skutečnosti. Fotoaparát z ní dělá sochu — abstraktní objem, kontrast, grafiku. Když k ní ale přijdete, zjistíte, jak je zasazená do terénu, jak se k ní chodí, jak je ten beton na dotek hrubý a co se s ní za padesát let stalo. Kapesní průvodce je pro to ideální nástroj: má mapu, adresu a pár set slov, která vám řeknou, na co se dívat.
Zároveň mají tyto knihy hodnotu, která časem roste. Řada staveb v nich už neexistuje nebo prošla přestavbou, která z nich udělala něco jiného. Kniha se tak stává jejich poslední úplnou dokumentací.
České stavby
V našem prostředí je brutalismus a doba padesátých až sedmdesátých let spojená především s panelovými sídlišti. Přidáváme proto tip na českou knihu, která toto období popisuje do hloubky.
Paneláci
Katalog cyklu výstav Příběh paneláku, realizovaných v letech 2014—2017 ve všech krajských městech, představuje formou pasportů padesát (nejen) panelových sídlišť ze čtrnácti krajů České republiky. Čtenáře seznamuje s okolnostmi a důvody výstavby sídlišť, architekturou a urbanismem těchto celků i s osobnostmi jejich autorů.
Součástí knihy jsou též demografické studie o proměnách obyvatelstva sídlišť, rozsáhlá dobová fotodokumentace, slovníček pojmů a přehled základních konstrukčních soustav.
464 stran, 990 Kč. V předprodeji.
Chystáme: kniha o pražském brutalismu
Zůstává otázka, která se v redakci ozve pokaždé, když otevřeme nový zahraniční průvodce: a kde je Praha?
Můžeme prozradit, že na ni došlo. V lednu vychází nová publikace z edice ARCHIZOOM věnovaná pražskému brutalismu — architektuře, kterou denně míjíme cestou do práce, aniž bychom ji uměli pojmenovat. Podrobnosti budeme postupně zveřejňovat na blogu a v newsletteru.
Do té doby je nejlepší příprava projít si, jak stejné téma uchopili jinde.