Proč se v saunách používají éterické oleje a aromata?
V saunách se dřív aromata přirozeně vyskytovala. Vůně byly teplem uvolněné z použitých stavebních materiálů, což jsou siličnaté dřeviny. Dál také z rostlinného materiálu, který se používal v potní komoře podle procedury v tom určitém regionu a tradici. Například finská sauna se svými metličkami z břízy a jehličnanů je pověstná. Indiáni mají sweat lodge potní chýši a rostliny znovuzrození. Nebo Indie s tradiční Ájurvédou, kde jsou potní lázně také indikovány. Ta je na rostlinách přímo postavena.
Jak rostliny používané v potních chýších, saunách nebo obecně horku působí na lidský organismus? Co se v těle děje, když v horku inhalujeme?
Člověk využívá účinků rostlin od doby, co se s nimi v rámci svého vývoje na planetě setkal. Pokud se podíváte napříč světadíly, tak všude se člověk nějakým způsobem snažil zlepšit svůj život pomocí tepla. Mezi prvními zmínkami jsou archeologické nálezy v jeskyních tzv. vaporáriích, do kterých ústily horké prameny z vulkanické činnosti. Věděl, že může ovlivňovat svou duši i tělo, pokud se odloučí od venkovního světa do uzavřeného, teplého prostoru. Že pomocí tepla a zklidnění, může uzdravovat tělo i duši. Velkou roli v tom vždy hrála různá aromata. Všude je ten princip podobný: nahřáté kamení, na něj se dávají rostliny, kameny polévají. A tedy díky dýchání a přirozenému vstřebávání účinných látek z rostlin skrze nos a kůži dochází k ovlivňování fyzického a psychického stavu. V podstatě, když se nadechneme, volné molekuly vstoupí do nosní dutiny, cestují přes receptory čichových buněk v podobě elektrochemických signálů do mozku a ovlivňují limbický systém, amygdalu. Tato část mozku je spojena s emocemi a vzpomínkami. Proto vůně dokáží vyvolat vzpomínky a emoce.
Jak je to s éterickými oleji z rostlin?
Pro práci s vůní mluvíme o tzv. siličnatých rostlinách. Ne každá rostlina však v sobě obsahuje tyto těkavé silice. Jedná se o skupinu rostlin, které produkují velmi koncentrované chemické látky v siličnatých žlázkách. Tyto útvary se nacházejí v různých částech rostliny. Silice mohou být v květu, v listu, ve stonku, v kořenech, v oplodí, v semenech, ale i v jádrovém dřevu a pryskyřici. Rostlina je vytváří, protože se jimi brání různým toxinům, plísním, nebo je to obrana proti okusu a ožeru různými brouky či zvířaty. Také pomocí nich rostliny lákají hmyz pro své opylení a komunikují mezi sebou. Každá rostlina má jiné množství silice, jinou výtěžnost. Pro zpracovávání je tedy třeba jiné množství rostlinného materiálu, a to se v závislosti na rostlině extrémně liší. Například u lavandinu (Lavandula x hybrida) může být zhruba 40 kg rostliny před destilací a s výnosem 1 kg EO. Na druhé straně máme růži nebo meduňku. Na získání 1 kg éterického oleje z bílé růže (Rosa x alba) je třeba 6-7 tun čerstvých okvětních lístků.
Na internetu najdu celou řadu návodů a rad, jak s esenciálními oleji zacházet…
Ano, aromaterapie je dnes všude. Spousta lidí ji má spojenou s tím, že existuje nějaká lahvička, kapátko a návod na internetu s deklarovanými účinky. A v tu ránu jsme všichni aromaterapeuty. Ale problém tkví v tom, že éterické oleje jsou chemikálie, byť přírodní, ale stále chemikálie a je třeba dodržovat určitá pravidla v práci s nimi. Éterické oleje jsou koncentrované, tekuté, těkavé a vysoce hořlavé chemické látky, nerozpustné ve vodě. Ze siličnatých rostlin se získávají parní destilací nebo lisováním. Nemluvím o absolue, která se získávají rozpouštědly nebo extrakcí CO2. Důležité je odpovídající dávkování v tomto případě „více není rozhodně lépe“ a mají i řadu kontraindikací. Každý působí na lidské tělo nějakým jiným způsobem a může člověka výrazně ovlivnit. Tedy jedná se o koncentrovanou látku, která je nerozpustná ve vodě a poměrně rychle vyprchává a může být toxická nebo dráždivá pro kůži i pro sliznice. V tomto případě jsou to sliznice dýchacího systému a očí. Takže vy se podíváte na internet, tam si přečtete, že eukalyptus zlepšuje dýchání a ani nevíte, co skutečně máte v lahvičce… šup: kápnete si ho v dostatečném množství do vody na topidlo…
A co se stane?
Kamna. Teplota – alfa omega pro saunu i aromaterapii. Vezměte si, že teplota na saunovém topidle je více jak 500 stupňů. Při měřeních jsme se přes tuto teplotu dostali velmi rychle. Pro „natopení“ a udržování teploty v sauně je vysoká teplota nezbytná a žádoucí. Ale obsahové látky v EO radši stojí na druhé straně teploměru. Například pro stabilitu EO v lahvičce potřebuje skladovací teploty kolem 15-20 stupňů Celsia a citrusům je nejlépe v lednici. Éterický olej je složený jednoduše řečeno, z vodíku, uhlíku, kyslíku a dalších chemických prvků. Když ho vystavíte v sauně horkým kamnům, dojde k jeho rychlé oxidaci a tepelnému rozkladu, tedy narušení chemických vazeb. To znamená, že se z těch účinných látek stává něco úplně jiného, než jste tam dal. Takže pokud se bavíme o „aromaterapii“, která je aplikovaná „na kamna“, vůbec nemá smysl mluvit o aromaterapii. Aromaterapie je cílené využití EO pro podporu fyzického a duševního zdraví. Proto nemohu říci, že EO do sauny patří. A těžce se mi mluví o účincích EO při vysokých teplotách. Kdy se ale o aromaterapii dá mluvit, je fáze relaxace v odpočívárně, která přichází po ochlazení. Zde se dá využít síly aromaterapie v individuálním programu nebo zase s obecně přijímanými vůněmi ve veřejném prostoru. Další variantou jsou typy prohříváren – biosauna, bylinná sauna, infrakabiny – zde už název napovídá. Jde o snížené teploty potní komory a jiné způsoby prohřívání. Tam jde o aplikaci mimo vysoké teploty topidla. A další hledisko: ve fytoterapii pracujeme s rostlinným materiálem, kdežto v aromaterapii s koncentrovanými výtažky. Běžně nedáme na osobu koš eukalyptového listí najednou, ale skrz parní ráz „v kapkách EO“ na klienty klidně pošlete rovnou koše dva.
Může to být nebezpečné?
Ano, v tom tkví také nebezpečí. Ve velice jednoduchém předávkování aromatem. Konkrétně, když jsme u eukalyptu (Eucalyptus globulus), jeho hlavní obsahová látka je 1,8-cineol. Při předávkování, které může velmi rychle nastat, dojde ke stažení plicních sklípků, potažmo se objeví problémy s dýcháním. U astmatiků se může objevit záchvat. Ne každý dýchá v sauně pouze nosem. Nebo Kafr (Cinnamomum camphora), který se užívá pro prokrvení svalstva a i ten se v sauně někdy objeví. Dost často jako bílé krystalky, což je syntetizovaná forma 1,8-cineolu.
V sauně máme velmi prokrvenou nosní sliznici kvůli ochlazování při dýchání horkého vzduchu nosem. Jsme tím pádem jsme i vnímavější k pachům a problém může mít velmi rychlý nástup. Bolest hlavy, výše zmíněné problémy s dýcháním, svalový třes, bušení srdce, změny krevního tlaku. Může se objevit i pálení očí, kdy je oční sliznice zasažena zvýšeným množstvím vonných par.
Jaký průběh má působení éterických olejů v čase? A v teplotě?
Části EO, co se nestihly ve vysoké teplotě rozpadnout, prostupují skrze kůži na povrchu těla nebo skrze sliznice, tedy nosní a oční epitel. Ne vždy si dopřejeme metličkování, kdy se účinné látky dostávají do těla opět přes kožní bariéru. Hlavním způsobem je tedy inhalace, kdy čichovým procesem vůně ovlivňují vnímání a spouštějí psychickou a fyziologickou reakci.
Takže jak tedy na aromata v sauně?
Silice se uvolňují z rostlinných žlázek mechanickým roztržením nebo samovolně při teplotě nad 40 stupňů Celsia. V tomto ohledu je horké prostředí potní komory ideální k aplikaci rostlinného materiálu. Různé nerezové výparníky se nabízí k výluhům semen, květů, dřev nebo oplodí. Svazky bylinek mohou být i krásnou dekorací, kdy si člověk uvědomí sílu přírody na první pohled. Pokud budou v sauně použité EO, tak je důležitý jejich způsob aplikace z hlediska teploty. Polevkamen s EO není ten nejšťastnější, ale je velmi rozšířený. Potom existuje zmiňovaná ledová tříšť. Různé odparné destičky, spray room aplikace do proudění vzduchu, dává se na ručník pro víření.
