Horko, pára, vůně a příběh. Saunové rituály se v posledních letech proměnily v plnohodnotný zážitek. Robert Žídek, mistr světa v saunových ceremoniálech, vypráví v sauně příběhy, na které se nezapomíná.
Rozhovor nejen o saunách a rituálech
Saunový ritualista
Robert Žídek je saunový mistr. A také mistr světa v saunových rituálech. Pochází ze středního Slovenska a poprvé se se saunováním setkal, když se s rodiči a bratry chodil koupat do Afrodity v Rajeckých Teplicích. To mu bylo deset let a sauny se bál, protože tam byla vysoká teplota. Poprvé viděl saunový rituál v roce 2015, kdy se v Afroditě konala první saunová noc pod vedením polských saunových mistrů.
Jeho první zkušenost přišla v roce 2016, kdy se mohl zúčastnit Grand Prix na Saunafestu. Jeho další cesta saunového mistra pak vedla přes různé akce a saunové noci v různých centrech po celém světě. Miluje všechny druhy ceremoniálů od meditací až po show. Nejblíž má ale k ručníkové technice, kvůli které se také k saunování dostal. Mezi jeho oblíbené esence patří kardamom, jasmín, kozlík, borovice a máta. V roce 2023 se stal mistrem světa v saunových ceremoniálech.
Kde dá se dnes studovat na saunového mistra?
To má několik rozměrů: pokud se pohybujeme v mezích zákoníku práce, tak je saunový mistr pracovník wellness zařízení. Čili my všichni saunoví mistři jsme vedeni jako běžní pracovníci welness, kteří se starají o zážitek hosta našeho zařízení. Samozřejmě existují různé kurzy, je tady Česká asociace saunérů vedená Pavlem Hofrichterem… Takže kdybyste chtěl dělat to, co dělám já, najdete možnosti, jak se to naučit.
Dobře, tak se zeptám jednodušeji: kdo je saunový mistr?
Na začátku byla práce saunového mistra jen takové jednoduché polévání vody a víření teplého vzduchu v sauně. Potřeboval jste k tomu nějakou plachtu, ručník nebo vějíř. A v podstatě šlo o zvýšení pocitové teploty v dané sauně. Ale když se teď podíváme pohledem roku 2023 do historie, což je pro nás období někde mezi lety 2009 a 2010, kdy se začaly saunové ceremoniály rozvíjet, tak náš obor prošel neskutečnou proměnou.
Kam se tedy za těch řekněme patnáct let váš obor posunul?
V roce 2009 jste vzal vědro s vodou, nějaké chemické esence, nalil to na kamna a hotovo. Dnes se používají čisté éterické oleje, řeší se aromaterapie… Je velmi důležitá komplexnost, relaxace a celkový zážitek. Saunový mistr dnes nepřináší hostům jen relaxaci, ale i zábavu.
Zdá se mi, že saunové rituály je spíš než relaxace divadlo.
Ano, má to tu formu. Přesně tyhle divadelní ceremoniály se začaly praktikovat někdy před deseti lety. A aktuálně se dnes konají mistrovství světa, připojilo se i Japonsko, tedy země, která má obrovskou tradici a kulturu saunování.
Jak jste se vy osobně k saunování a provádění saunových rituálů dostal?
Když jsem začínal, byl jsem mladý student, který tu práci bral jako něco vedlejšího. Teď si ale ceremoniály představuji úplně jinak. Strašně mě baví, vnímám v nich emoce, které nesou. To, co my mistři dokážeme vyvolat v sauně. Může to být hezká vzpomínka, přátelství, nějaké poselství. Věřím, že z každého ceremoniálu, který provozujeme, lidé odcházejí obohacení. Jsou spokojení, někdy až blažení.
Nejde váš koncept saunových rituálů proti podstatě – fundamentu saunování? Tedy v klidu se očistit?
Vnímejte saunové rituály tak, že někdo je typ člověka, který přijde do sauny na ceremoniál a řekne: „… tak mne tady uvařte, sedím na nejvyšším stupni a nechám na sebe působit hrozné vedro.“ A pak jsou lidi, kteří k nám jedou právě na ten ceremoniál. Potřebují odbourat stres, hledají nějaké vnitřní spojení se saunamistrem. Hledají změnu nebo rovnou zlepšení nálady.
Jste pak něco jako psycholog ve vařícím interiéru sauny?
Ceremoniál je postavený na atmosféře. Na vůních, na propojení. Je to patnáctiminutová seance, něco jako když sledujte například film. A saunový mistr to svoje umění piluje roky. Roky se učí, a pak má k dispozici vašich patnáct minut, které musí přetvořit do příběhu. To není jednoduché. Musíte být srozumitelný, musíte to zvládat fyzicky. Mít skvělou kondici.
Jak si takový ceremoniál připravujete? Píšete si scénář a říkáte si třeba: tak teď budu mávat ručníkem nad hlavou doprava? Pak hodím kouli ledu na kamna?
Ano, přesně tak. Ceremoniál se dá udělat i bez nějakého komplexnějšího scénáře. V podstatě si vyberete nějakou hudbu, odpovídající esence a jdete mávat. Ale když je to komplexnější ceremoniál divadelního typu, tak tam už si píšu scénář. My tady v saunách Infinitu děláme relaxační, dynamické, ale i meditační a bylinkové ceremoniály. Buď se zaměříme na celkovou relaxaci nebo vytváříme show, příběh.
Zkuste mi dát nějaký příklad takového saunového příběhu.
Například jste mladý a nadějný fotbalista, zranil jste si nohu. Cvičíte, rehabilitujte, a nakonec se zvednete, a vracíte se zpátky na hřiště. Jasný a srozumitelný příběh s dobrým koncem.
A s jakým příběhem jste jel na mistrovství světa, abyste vyhrál?
Nejdřív musíte projít národním, v našem případě českým mistrovstvím. A téma na patnáct minut? Může to být například příběh nějaké slavné osobnosti, který parafrázujete a vytváříte jeho interpretaci pro saunu. Ceremoniál, se kterým jsem vyhrál mistrovství světa nyní v roce 2023, byl příběh s názvem odkaz Legacy. Odkaz. Příběh zaměřený na historii a zakladatele Nobelovy ceny.
Příběh Alfreda Nobela, vynálezce dynamitu?
Ano, to mě na tom strašně baví. Protože občas se stane, že témata jiných saunových mistrů nemají vnitřní pohled a žádnou intelektuální myšlenku. Já se snažím ji do ceremoniálu dostat. Proto například Alfred Nobel.
Jak propojíte Alfreda Nobela se saunou?
Prvotní myšlenka není ani tak příběh samotného Alfreda Nobela. Ten mi dává pozadí, které dotváří můj příběh. Právě ten zmíněný odkaz, to, co ten člověk tady po sebe zanechal. Hledám v sauně pro sebe i moje hosty vnitřní motivaci Alfreda Nobela. Znáte jeho příběh?
Jen velmi povrchně.
K tomu, abych si připravil saunový ceremoniál na mistrovství světa, jsem musel dohledat spoustu materiálů a podkladů. Ve stručnosti jen shrnu: Alfred Nobel byl podnikatel, jehož podnikání vedlo k tomu, že jeho vynález dynamitu byl zneužitý i pro nesprávné účely: války a zabíjení lidí. A on si jednoho krásného dne přečetl vlastní nekrolog, který omylem vyšel v novinách. A titulek zněl, že byl „obchodník se smrtí“. Nechtěl se smířit s tím, že historie si ho bude pamatovat právě jako obchodníka se smrtí. Takže své jmění věnoval švédské Akademii věd, založil Nobelovu cenu, která se uděluje dodnes. A tuhle cestu a zhruba třicetiletou historii musíte shrnout do patnácti minut ceremoniálu v sauně.
Jak jste se s tím popral?
Můj, respektive jeho příběh, začíná tím, že vcházím do sauny a potřebuji nějak zaujmout lidi. Vymyslel jsem tedy malou explozi, kde jde hlavně o zvukový efekt. Abych ukázal pokusy s dynamitem, vcházím do sauny celý černý.
Jak celý černý?
Měl jsem na sebe aktivní uhlí, které jsem pak v další scéně setřel. A dál objevuji nitroglycerín, který je základem dynamitu. Cítím nadšení a štěstí, pak mi ale dynamit vybuchne v ruce: tady jsem využil efekt suchého ledu a další řízené exploze v sauně. Prostě krásný vtip pro diváky, protože mám během ceremoniálu dvě exploze. Následují další scény, tam jsem trošku mával, abych symbolicky přinesl teplo. A tahle úvodní část má dohromady řekněme tři minuty. V další části rituálu přichází Alfredova prezentace dynamitu. Ukazuje ji novinářům a mezitím si převleču kostým.
Jak se zvládnete ukazovat dynamit, mávat ručníkem a převlékat kostýmy?
Já měl na sobě tři vrstvy kostýmů: košili, kabát… při akci nemám moc času, takže se svlékám po vrstvách. A chci vyjádřit každou scénu života Alfreda Nobela realisticky. Pak tedy přichází scéna, kdy se mne novináři ptají, jestli jsem považován za nejlepšího obchodníka. To je scéna založená na vtipu. Usmívám se a lidé v sauně se smějí.
To zní velmi epicky.
Ano, Nobel se v další scéně dívá na svoje úspěchy, to jsem vyjádřil takovou malou nástěnku z novinových výstřižků. Pak je tam ta zmíněná scéna, kdy se Alfred Nobel podívá do novin, a tam je článek, v němž už je jako mrtvý. Ztuhnu a novináři se mne začnou dotýkat, jestli jsem naživu. To je taky takový vtipný moment. A pak přichází v podstatě finále. Alfred Nobel cítí lítost. Tak tohle je můj odkaz, říká si? Pak píše závěť a deklaruje, že každý rok budou udělované ceny v oblasti medicíny, chemie, literatury, ekonomie a míru. Na konci ceremoniálu postavím takovou malou skříňku s hydraulickým pohonem, vyjede cena: nobelovka. Já řeknu: toto je můj odkaz… A je konec ceremoniálu.
Jak na to reagovali diváci?
Tleskali a křičeli nadšením.
Jak dlouho jste tento příběh připravoval?
Přibližně sedm měsíců. Je strašně těžké ten příběh vměstnat do těch patnácti minut.
Kolik je dnes saunových mistrů v České republice?
Přesné číslo neznám, ale odhaduji, že nás může být 600, možná až 1000. Jenom u nás v Infinitu pracuje 70 mistrů.
Roste vaše komunita?
Určitě. Saunový svět jako takový se velmi rozšiřuje, spousta lidí tu nachází klid a odpočinek a tím roste i počet zaměstnaných lidí v oboru. A spousta saunových mistrů to dělá jako relax: strašně je to naplňuje a baví. Někdy mi říkají: my sem vlastně ani nechodíme pracovat, my sem chodíme odpočívat. A je krásné slyšet, když ten člověk u fyzické práce cítí radost.
Kolik ceremoniálů denně saunamistr zvládne?
Tak čtyři maximálně. U nás máme pětihodinové pracovní směny, ale víme, že jinde saunamistr může vykonávat ještě jiné práce, třeba recepčního nebo barmana. My si ale práce saunamistra vážíme. Víme, jak velice fyzicky náročná je ta práce
Jak je tomu s růstem komunity saunistů ve světě?
Příští rok se se do světové organizace připojí USA, připojují se jižní země, ale i východní, jako jsou třeba Korea nebo Čína. Ale každá saunová kultura je jiná. Když zajdete do sauny v Itálii, tak tam prakticky nenajdete wellness, kde se nechodí v plavkách. Italové jsou hodně náboženští, naopak v Německu nemůžete v plavkách do sauny vůbec.
Jak je to u nás s plavkami?
Rozdíl v kulturách a toleranci vidíme i u nás v Infinitu. Plavky bereme jako určitý znak soukromí a nikoho do ničeho nenutíme. Když půjdete do sauny v plakách, tak za vámi nepůjdeme a neřekneme, že sem takto nesmíte. Když u nás nebudete nahý, budeme se vám snažit vysvětlit hygienické důvody, ale u nás platí, že každý klient má svou míru soukromí.





